Na začátek stačí, když O mně budete vědět, že JSEM. Blogem a psaním do něj se snažím vypořádat s těžkou životní situací – se ztrátou manžela a tátou našich holek. Vzaly nám ho hory. A co na tom, že měl hory rád… Zkrátka to, že JSEM a jdu s hlavou vztyčenou, je zatím každodenní souboj mezi mnou a vesmírem. Zkuste to se mnou a čtěte. Týden za týdnem si zvykám. A kromě smutku, dochází i ke kuriozním situacím. Se zvykáním jsou spojené slzy, ale i radost, když se něco povede.
A proč se Blog jmenuje takhle? Tak jednak proto, že nechci, aby jméno mého muže jen tak zmizelo. 2020 je rok, kterým musím se ctí projít. A znamínko + dává naději na roky další. Tak mi držte palce.
